Třináctá kapitola 1. Listu Korintským je asi jedna z nejznámějších kapitol Bible. Pokud začnete na veřejnosti odříkávat či předčítat slova z této kapitoly, většina lidí řekne, že to znají, že tento text slyšeli někde na svatbě či že tento text slyšeli třeba ve filmu. Tato kapitola se věnuje lásce, o její důležitosti a jedinečnosti.
Mohli bychom si tady povídat o manželství, vztazích mezi lidmi a mohli bychom tím myslet vztahy partnerské či v církvi. Všechno jsou to okruhy, které jsou nesmírně důležité. Ale já bych se s vámi dnes chtěla zamyslet nad charakteristikami lásky z trochu jiného pohledu.
V textu čteme, že láska je tím nejdůležitějším darem, který můžeme dostat. Přemýšlela jsem nad tím, proč tomu tak je. Bůh je láska a skrze setkání s Ježíšem můžeme prožívat v našem životě lásku, která převyšuje tento svět. Láska, kterou nám tento svět nemůže dát.
Zaměříme se na verše 4-7. Jsou to právě ty chronicky známé verše, které jsou tak často citovány. Bůh je láska a proto i skrze tento text a charakteristiky lásky můžeme poznávat Boží vlastnosti. Když se nad tím zamyslíme ještě hlouběji tak Bůh nám dává svoji lásku do našich životů, ale ne jenom abychom si ji ukryli někde sami pro sebe, ale abychom tuto lásku šířili dále.
Láska je trpělivá.
1. Pokud se podíváme do Starého zákona, Nového zákona, ale především do našich životů, tak v mnoha příbězích vidíme, Boží trpělivost. Například Izraelci neustále a neustále selhávali. Když měli problém či nějaké těžkosti volali k Hospodinu a Bůh je vyslyšel. Naopak pokud se jim dařilo dobře, tak na Boha zapomněli a šli si vlastní cestou. Bůh trpělivě snášel jejich přestupky. Čteme-li pozorně, zjistíme, že tomu tak nebylo vždy. Občas se stalo, že Bohu došla ona trpělivost a rozhněval se na celý Izrael, bylo to například poté, co si udělali zlaté tele. Znamená to, že Bůh je tedy trpělivý jenom někdy? Osobně si myslím, že tomu tak není. Bůh je láska, Bůh je trpělivý a trpělivě čeká na to, až se k němu vrátíme. Ale právě proto, že nás miluje, tak nás i trestá stejně jako Izraelce a tím i chrání. Proto bychom měli mít srdce otevřená pro tichý hlas Ducha Svatého, abychom napravovali naše životy a nepokoušeli Boží trpělivost.
2. Díky Duchu svatému dostáváme i Boží trpělivost do našich životů. Měli bychom oplývat trpělivostí, která není z tohoto světa. Ale sami víme, že tomu tak není, s druhými lidmi velice snadno ztrácíme trpělivost a spíše máme tendence je kárat a napomínat. Měli bychom si ale uvědomit, že se nemůžeme stavět do Boží role. Jediný, kdo může napomínat a vychovávat je Bůh. Často se snažíme zastat místo, které patří Bohu, místo abychom byli trpěliví. Stejně tak snadno ztrácíme trpělivost, pokud se za něco modlíme, něco od Boha chceme a Bůh neodpoví hned, přesně podle našich představ.
Láska je dobrotivá.
1. Činící dobro. Zamyslíme-li se nad našimi životy, můžeme vidět spoustu věcí, které jsme dostali od Boha a za které můžeme být vděční. Bůh je dobrotivý a chce nám dobré věci dávat. Někdo by mohl namítnout, ale jak je možné že Bůh dopustí tolik špatnosti na tomto světě? Skrze hřích Adama a Evy na tento svět vešlo zlo. Bůh poslal svého jediného Syna, aby tento bludný kruh hříchu přerušil. I my jsme se narodili jako hříšní, ale skrze Oběť Pána Ježíše a její přijmutí se bludný kruh přerušil a my můžeme zažívat Boží dobrotivost. Boží dobrotivost, ale rozhodně nezaručuje happy life, který nám budou všichni závidět. Boží dobrotivost především znamená dar života, jednání a vedení v našich životech, občas i zkouška, která nás má posunout v našem životě dál.
2. Jsme činitelé dobra pro naše okolí? Zamyslete se nad tím, co jste dnes vykonali dobrého někomu cizímu. Velice často děláme spoustu věcí jenom z povinnosti, nebo proto, že vidíme z dané aktivity nějaký prospěch pro nás samotné. Proto bychom měli v našich životech aktivně přemýšlet nad tím, komu můžeme učinit nějakou dobrou věc. Ne proto, že z toho něco budu mít, ale proto, aby se na tomto světě skrze mě mohla projevovat Boží láska. Nehledě na to, že nezištné činění dobra je podle mého názoru jedním z nejlepších prostředků naprosto nenásilné evangelizace.
Láska nezávidí.
1. Bůh nezávidí, co by taky mohl závidět, když stvořil celý svět, který mu patří.
2. S námi je to ale horší. Buďme k sobě upřímní, v našich životech závidíme spoustu věcí, činů, vlastnosti… Závist je jedna z vlastností, která se přímo vylučuje s láskou. Pokud někoho miluji, tak mu nemůžu nic závidět, protože láska mě vede k tomu, že chci pro daného člověka to nejlepší. Když někomu závidím, automaticky to vylučuje možnost ho milovat a chtít pro něj to nejlepší, tedy z křesťanského pohledu, chtít pro něj spasení.
Láska se nevychloubá a není domýšlivá (namyšlená, nadutá)
1. Bůh se nechlubí. Můžeme to vidět na životě Pána Ježíše. Bůh přišel na tento svět v lidském těle. Filipským 2,6. Kdyby se Pán Ježíš chtěl chlubit, mohl ohromovat svými znalostmi, schopnostmi celý svět. Ale on se tak nechoval, protože to není Boží přirozenost.
2. Rozebírat lidské/naše chlubení by mohlo zabrat na několik stránek. Chlubit se dá prakticky čímkoliv- od bydlení, auta, rodiny, dětí, znalostí, dovedností…. Každý člověk se rád pochlubí věcmi, na které je hrdý a které pro něj něco znamenají. Důležité je si ale uvědomit, že nic z toho, čím se chlubíme, jsme nezískali z vlastní síly, ale dostali jsme to od Boha. Jak píše apoštol Pavel – 2. Korintským 11,30.
Láska nejedná nečestně
Pokud se podíváme do Starého zákona, tak Bůh jasně řekl, jaká jsou pravidla, co a jak se má dodržovat a jaké jsou tresty za porušení. Nikdo se nemohl vymlouvat na to, že Bůh jednal podle nebo nepoctivě. Platí stoprocentně v našem životě, že jednáme vždy čestně a poctivě?
Láska nehledá svůj prospěch
Bůh nehledá svůj prospěch, pokud by tomu tak bylo asi by nikdy nemohl poslat svého syna na smrt. Proč by to taky dělal, pokud by mu na nás nezáleželo. Zamyslíme-li se nad aktivitami, které běžně děláme a zamyslíme-li se nad motivy, které nás k tomu vedou, můžeme být celkem překvapení, kolik věcí děláme ve svůj prospěch. Kolik věcí děláme jenom proto, abychom uspokojili naše základní potřeby (jídlo, zábava…) a kolik času věnujeme tomu, abychom šířili Boží prospěch.
Láska se nerozčiluje
Rozčílení a hněv jsou věci, které přirozeně patří k lidskému životu. Hněv nemusí být vždy nespravedlivý, hněv může být spravedlivý. Myslím, že ale ať je motiv hněvu, rozčílení jakýkoliv, hněv zatemňuje mysl. Určitě se Vám stalo, že jste v hněvu řekli někomu věci, které vás pak mrzely. Myslím si, že bychom měli více přemýšlet nad naším hněvem. Neměli bychom se jím dát ovládat.
Láska nepočítá zlo/křivdy
Pokud by Bůh měl počítat každou křivdu, každý náš nedodržený slib… Musel by mít nekonečnou knihu. A pokud by měl ony křivdy počítat, nikdy bychom nemohli přijít před jeho tvář. Ale díky oběti Pána Ježíše, který na sebe vzal všechny naše hříchu, můžeme přicházet před Boha. Ale je to stejné s námi? Kolik křivd z minulosti si v sobě neseme? Myslím, že každý nějakou křivdu nese. Občas i poté, co odpustíme, se do naší mysli vkrádá pocit křivdy. Takový ten pocit ukřivděnosti, kdy my jsme ti, kterým všichni ubližují.
Láska se neraduje z nepravosti, ale raduje se s pravdou.
Láska všechno snáší
1. Podívejme se do našich životů a zamyslíme se nad tím, co Bůh všechno snáší. Trpí naše selhání, naše chyby, které třeba děláme pořád dokola a nejsme schopni vymanit se z bludného kruhu hříchu. Bůh tohle všechno v osobě Pána Ježíše strpěl a protrpěl na kříži, jen proto, aby nás usmířil s Bohem otcem.
2. Jsme ochotni snášet alespoň zlomek toho, co musí snášet s námi Bůh? Jsme ochotni některé věci, které se nám třeba nelíbí, snášet s láskou?
Láska všemu věří.
Láska ve vše doufá/ má naději
Bůh má naději. Věřím, že každý člověk má možnost přijít k Bohu. Bůh dává naději, a dává každému člověku možnost přijít k němu. My máme naději, že Bůh přijde na tento svět, máme naději, že smrtí náš život nekončí, máme naději ve věčný život v Božím království. Tuto naději bychom měli šířit v tomto beznadějném světě.
Láska všechno vydrží
Bůh je stálý, nic s ním neotřese, je jediným jistým bodem ve vesmíru. Bůh vydrží všechno. I my s jeho pomocí můžeme vydržet všechno. Ať se v našem životě děje cokoliv, ať situace vypadá sebehůř, Bůh dává východisko z každé situace.
Vybrala jsem několik vlastnosti lásky, které jsou i vlastnostmi Boha a které bychom v našich životech měli odrážet. Pokud ale budeme upřímní, tak v mnoha, ne-li ve všech vlastnostech selháváme. Nejsme dokonalí. Bůh ale dokonalý je a jeho láska je trvalá, 1. Korintským 13,8. Prosme tedy Ducha Svatého, aby nám dával do našich životů více lásky a aby nám ukazoval, jak máme onu Boží lásku a její vlastnosti používat v našich životech.