Mnoho křesťanů dnes věří, že dokud člověk neobdržel Ducha svatého a nemluví v jazycích tak nebyl pokřtěn skrze Ducha.

Mluvení v jazycích se mnohdy používá, jako test, je-li člověk opravdu spasen.

Mluvení jazyky, je-li z Ducha svatého je vlastně modlitbou, která se děje v nesrozumitelné řeči, kterou byl ten onen člověk obdarován Duchem. Je zapotřebí vykladače aby se stala srozumitelnou. Podstatným znakem mluvení v jazycích je NESROZUMITELNOST. V novém zákoně jen v 6 kapitolách z 260 najdeme zmínku o mluvení v jazycích. To je vše. Takže z toho nesmíme dělat věc hlavní. Pavel sám píše v 19 verši ...

Největší událost, kdy byl vylit Duch svatý, a lidé mluvili v jazycích, byli letnice. Jedinečný zázrak, o kterém už neslyšíme. Skutky 2. Rozdíl oproti daru mluvení jazyky je, že zde lidé mluvili jazyky srozumitelnými. Slovo „letnice“ se vůbec v NZ vyskytuje jen třikrát, a to pouze jako časový údaj.  

Mluvení v jazycích je modlitbou. Nesděluje lidem žádná zvláštní Boží poselství, jak se často mylně tvrdí. Mluvení jazyky je vždy mluvení člověka a ducha směrem k Bohu a ne naopak. Když Bůh chce sdělit své církvi nějaké poselství, pak to činí skrze dar proroctví.

To že nemáme dar mluvení jazyky, neznamená, že nepatříme Bohu.