Pomalu se chýlíme ke konci 1. Korintským. Proto i dnešní kapitola je takovou shrnující kapitolou. Pavel připomíná základní principy a poselství, která sděloval Korinťanům v předchozích kapitolách. Je to kapitola, která podle mě vystihuje základní křesťanské pravdy. Pokud by někdo chtěl popsat jádro křesťanství ve zkratce, můžeme ho dokázat na 1. Kor. 15


Hned na začátku Pavel píše v 1 verši. Připomínám vám evangelium, které jsem vám zvěstoval. Korinťané byli křesťané stejně jako my a stejně jako my, i oni občas potřebovali připomenout základní dogmata, o kterých se nediskutuje. Křesťanství je svobodné náboženství, můžeme o spoustě věcí teologicky diskutovat, přemýšlet nad texty, vykládat texty různými způsoby… A určitě to je dobře a není na tom nic špatného. Ale jsou jistá témata, o který se nediskutuje. Jsou to věci, kterým buď věříme a prožili jsme je v srdci a poté se můžeme nazývat křesťany, a nebo jim nevěříme a poté se nemůžeme počítat za křesťany. Pavel zde ty základní kameny křesťanství vyjmenovává. Jedním z hlavních témat je vzkříšení z mrtvých, Pavel zde dokazuje, proč je to tak důležité.
3-5 verš. Kristus zemřel za naše hříchy, byl pohřben a třetího dne vstal z mrtvých. Izajáš 59,3. Z našeho pohledu není moc o čem diskutovat, ale když se nad tím zamyslíme, tak je spousta sekt, které se hlásí ke křesťanství a s tímto mají problém. Často vnímají Krista jako proroka, ne jako Syna Božího, který zemřel za nás osobně.
Dále Pavel píše o vzkříšení z mrtvých. Píše o tom, lidem, kteří nevěřili, že oni mohou a jednou budou vzkříšeni. Tedy, že Ježíš svojí smrtí zlomil moc hříchu a smrti jednou pro vždy. Pavel zde dokazuje, že pokud nevěříme ve vzkříšení, tak nemůžeme věřit ani v naše ospravedlnění Ježíšovou krví a překonání smrti v54-55.
Moc se mi líbí 19 verš. Když jsem nad tím přemýšlela, tak to myslím plně vystihuje dnešní dobu. Lidé si udělali ,, Ježíše,, z různých jiných věcí. Jde jen o to si co nejvíce užít, mít co nejvíce přátel… Ale pokud člověk nemá naději, že smrtí život nekončí, je tento svět beze smyslu a lidé se plácají ve svých hříších. Verš 32-33
Kristus, ale vstal z mrtvých a my máme onu naději na ospravedlnění našich životu. Život na tomto světě rázem není jen hrátkou evoluce, ale stává se smysluplným, protože je tady někdo, kdo mu dává smysl celému životu.
20-28 verš Pavel zde připomíná další kruciální fakta. Skrze Adama přišel na tento svět hřích a od té doby je hřích všudypřítomný. Nejde se mu vyhnout. Jediný, kdo byl tento začarovaný kruh schopný přerušit, byl Ježíš. Boží Syn, kterému Bůh dal vládu nad tímto světem. Všechno mu podřídil. Myslím si, že tento moment je dalším faktem, který je onou hranou rozdělující a určující na které straně barikády člověk bude.
Posledním tématem 15 kapitole je otázka, jak bude vypadat nové, vzkříšené tělo. Pavel píše, že ono nové tělo bude jiné. Pro mě otázka jak bude vypadat nové tělo, jako bude mít atributy, není úplně důležitá. Představuji si to jako semeno a rostlinu. Oboje vypadá naprosto rozdílně ale je přitom má společný základ. Verše 42-49
Ráda bych zakončila mými velice oblíbenými verši 10-11. Nevím, jak to vnímáte vy, ale já vím, že bez Boha bych byla úplně jiným člověkem. Vnímám, jak mě Bůh změnil, jak proměnil můj život a to jenom díky tomu, že poslal svého Syna, který zemřel za moje hříchy, ale nezůstal v hrobě, ale vstal z mrtvých a dal mi život, dal mému životu smysl. Čím déle žije člověk s Kristem, tím větší je propast mezi hypotetickým životem bez Krista a životem s Kristem. Často si ani neuvědomujeme, kolik rozhodnutí každý den děláme a jak moc nás pozitivně ovlivňuje to, že jsem uvěřili v Boha. A proto bychom se měli snažit a prosit Boha o moudrost, abychom milost, kterou nám dal, dokázali proměnit v Boží prospěch.